Soustava vápencových lomů, z nichž největšími jsou lomy Malá a Velká Amerika, Mexiko a Kanada jsou unikátním lidským dílem kousek od Prahy se zajímavou i pohnutou historií a krásnými scenériemi, které rozhodně stojí za návštěvu. V tomto článku chceme krátce pojednat o tom, co vytváří zdejší jedinečnou atmosféru a jak se lze k lomům snadno dostat.
Historie a název
Vápenec se v této oblasti začal dobývat na konci 19. století. Ptáte se, proč se lomům říká Amerika? Je to proto, že vápenec se zde původně těžil takzvaným americkým způsobem. Ložisko vápence se nejdříve poddolovalo a následně se ze štol na povrch prorazily otvory, které se v rámci těžby rozšiřovaly. Štoly pak sloužily pro přepravu rozbitého kamene. Dodnes je zdejší podloží protkáno složitou sítí chodeb vzájemně propojující lomy. Zabloudit ve štolách však není nic obtížného a právě to je hlavním důvodem, proč je vstup do tajuplných chodeb přísně zakázán.
Zdejší legendy
Místní lomy jsou opředené mnoha moderními legendami, které pojednávají o tajné podzemní továrně, či nacistických archivech. Nejznámější je však ta o Hansi Hagenovi. Dle pověsti šlo o německého vojáka, který se zde ukrýval v posledních dnech války před českými partyzány. Jedna z verzí pověsti říká, že ve zdejších štolách zabloudil a ve tmě ukončil svůj život kulkou. Jeho duch se prý zdejším návštěvníkům neočekávaně zjevuje a zase mizí. Právě jemu někteří přičítají mnohá úmrtí, způsobená pádem do hlubin lomů.
Český Mauthausen
Asi nejsmutnějším obdobím zdejší historie byla 50.léta, kdy zde v nelidských podmínkách pracovalo okolo dvou tisíc politických vězňů, z nichž si mnozí odnesli trvalé následky. Lidé, které režim považoval za svoje oponenty, zde byli lámáni a likvidováni pomocí otrocké dřiny podobně jaké v případě nacistického koncentračního tábora Mauthausen. Díky této analogii se lomu Mexiko začalo přezdívat právě český Mauthausen.
Nebezpečí
Krása lomů by vás neměla oslnit natolik, abyste nedávali dobrý pozor na to, kam šlapete. Pamatujte, že lom je první řadě pořádná jáma. Srázy nejsou ve všech případech označeny a pádem z cca. 70metrové výšky svoje geny najisto vyřadíte z evolučního zápolení.
Vláčkem
Velmi pěkný výlet na vás čeká, pokud se vydáte vlakem, což má pro mnohé svoje nenahraditelné kouzlo. Ze Smíchovského nádraží dojedete do obce Karlštejn, kde kromě hradu najdete kupodivu i pěkných pár restaurací s vcelku lidovými cenami. Vydáte se po žluté a na prvním rozcestí uhnete doleva a po červené pak budete pokračovat k Dubu Sedmi bratří. Zde odbočíte doleva a opět žlutá turistická značka vás zavede po necelých čtyřech kilometrech až k cíli. Na cestu zpět se můžete vydat z obce Mořina. Celková délka této túry činí z Karlštejna až na autobusovou zastávku takřka 8 km.
Autem
Ať už jedete odkudkoliv, musíte dojet do obce Mořina, která se nachází asi 11 km východně od Berouna. Auto necháte buď v obci, odkud budete pokračovat pěšky po žluté, která vás dovede až k lomu, nebo pojedete od autobusové zastávky U Pěchotů směrem na severozápad a kolem areálu společnosti Rukana se dáte do kopce, kde asi po kilometru najdete parkoviště, které však někdy kapacitně nestačí pro všechny návštěvníky.
Autobusem
Velmi snadno se také k lomům dostanete autobusem. Ze Zličína, kam dorazíte linkou metra B, odjíždí během dopoledne několikrát autobus, který vás zaveze za cca. 40 minut na zastávku „Mořina,,odb.lom“. Odkud už k lomům dojdete pohodlně pěšky.
Mořina
Jak je z výše řečeného patrné, pomyslnou branou k lomům Malá a Velká Amerika je obec Mořina. Brát ji pouze jako místo, kde zahodíte auto, nebo vystoupíte z autobusu, by však byla chyba. Jedná se totiž o prastarou obec, o níž nalezneme první zmínky již ve 14 století. Je zde původně gotický kostel sv. Stanislava, který byl však v osmnáctém století přestavěn v barokním duchu. U kostela rostou dvě památné lípy malolisté, z nichž první je 100 a druhá 200 let stará. Jejich kmeny mají obvod 230 a celých 470 cm. Navštívit je zde možné i židovský hřbitov ze století sedmnáctého.
