Zimní slunovrat, latinsky solstitium, neboli první zimní den je dnem, kdy Slunce vstoupí do znamení Kozoroha. Na severním pólu vrcholí polární noc a na jižním nad Antarktidou zase polární den. Slunce zde vůbec nezapadne a je nejvýše nad obzorem. Jedná se o bod, v němž se Slunce zdánlivě zastaví. Jde se o složeniny substantiva sol – „Slunce“ a kořene příčestí minulého slovesa sistere „zastavit se“.
Zimní slunovrat
Zimní slunovrat nastává právě ve chvíli, kdy má Slunce vůči světovému rovníku nejnižší deklinaci a severní pól je odkloněn 23,4° od kolmice na rovinu zemské dráhy ve směru od Slunce. Při zimní slunovratu tedy činí deklinace Slunce -23° 27´. V roce 2024 nastává zimní slunovrat 21. prosince v 10 hodin a 19 minut. Zimní slunovrat také nazýváme astronomickou zimou, podobně jako astronomické jaro, astronomické léto a astronomický podzim zahrnující září, říjen a listopad.
Datum zimního slunovratu je pohyblivé
Datum zimního slunovratu se průběžně mění. Posun data zimního slunovratu, podobně jako letního slunovratu, je způsoben tím, že naše planeta neobíhá kolem Slunce po přesně kruhové dráze, ale po dráze mírně eliptické s excentricitou 0,016 7.
Na naší severní polokouli je slunovrat většinou 21. nebo 22. prosince. V příštích desetiletích se tyto 2 dny budou střídat s tím, že 21. 12. bude začátkem zimy nejčastěji. Astronomická zima může vzácně začínat i 20 nebo 23. prosince, což ale zažijí až naši potomci. Slunovrat s datem 20. prosince nastane nejdříve v roce 2080 a 23. prosinec až v roce 2303.
Zimní slunovrat v letech 2024 – 2030
- 2024 – 21. prosince 10:19
- 2025 – 21. prosince 16:03
- 2026 – 21. prosince 21:50
- 2027 – 22. prosince 03:42
- 2028 – 21. prosince 09:20
- 2029 – 21. prosince 15:14
- 2030 – 21. prosince 21:10
Proč se datum slunovratu mění
Mezi astronomickým a běžným kalendářem vznikají odchylky. Kalendářní rok trvá 365 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin a 49 minut. Proto se okamžik zimního slunovratu každý následující rok o 5 hodin a 49 minut opožďuje. Dorovná to přestupný rok, kdy se slunovrat posune zase zpět.
Slunovrat oslavovaly různé kultury po celém světě a šlo o nejdůležitější událost roku. Toto období představovalo naději, že vše zlé pomine, stíny zmizí a Slunce přinášející život, úrodu a zdraví, zvítězí nad temnotou. Lidi pojila víra v dobrou sklizeň na polích i v sadech a také naděje, že dny budou opět dlouhé a plné tepla a světla. Uzavíral se kruh, kdy staré umíralo, aby se mohlo zrodit nové.
Střídání ročních období
V důsledku této poměrně malé odchylky od té ideální kruhové dráhy se tedy vzdálenost Země od Slunce mění. A podle znění druhého Keplerova zákona se mění i oběžná rychlost Země kolem Slunce. Střední vzdálenost Země od Slunce se udává 149,598 mil. km.
Tyto malé nerovnoměrnosti v pohybu Země kolem Slunce jsou příčinou toho, že roční doby nemají stejnou dobu trvání, ale i toho, že léta na jižní polokouli jsou teplejší a kratší než na severní polokouli a naopak zimy jsou tam delší a chladnější než zimy na severní polokouli. Země je totiž v aféliu asi 152 mil. km v červenci, obvykle 6. 7., a v perihéliu asi 147 mil. km v lednu, obvykle 4. 1.
Kdy nastává zimní slunovrat
Zimní slunovrat obvykle nastává 21. prosince, kdy se Slunce nachází v solstitiálním neboli slunovratném bodě, ale podle výše uvedených faktů se může měnit. Například zimní slunovrat v roce 2019 i v roce 2023 nastal a nastane 22. prosince. Data a časy zimních slunovratů na příští roky naleznete níže v seznamu. V den zimního slunovratu zaznamenáme nejkratší den a nejdelší noc.
Jak dlouho trvá nejdelší noc a nejkratší den
Noc ze zimního slunovratu je nejdelší v roce. Dne 22. prosince Slunce zapadne v 15:48 a následující den vyjde 7:42. Noc bude trvat 15 hodin 54 minut a jen pouhých 8 hodin 6 minut. Den a noc budou stejně dlouhé až o jarní rovnodennosti, která v roce 2024 vychází na 20. března.
