Vodstvo v České republice: Přehled významných vodních toků a vodních ploch

Mezi nejvýznamnější a největší české rybníky patří Rožmberk, který má obrovskou hráz o délce 2 430 metrů. Tento rybník nejenže slouží k chovu ryb, ale má také důležitou protipovodňovou funkci, dokáže totiž v případě potřeby zadržet velké množství vody, což je v oblastech s častými povodněmi mimořádně důležité. Rybníky tedy nejen obohacují krajinu, ale plní i praktické a ekologické funkce v naší přírodě.

V tabulce najdete nejvýznamnější a také největší rybníky u nás. 

Pořadí	Rybníky	Rozloha v ha
1.	Rožmberk	647
2.	Bezdrev	520
3.	Horusický rybník	415
4.	Dvořiště	388
5.	Velký Tisý	317
6.	Máchovo jezero	312
7.	Záblatský rybník	310
8.	Nesyt	296
9.	Žehuňský rybník	258
10.	Dehtář	246
11.	Jaroslavický rybník	245
12.	Staňkovský rybník	241
13.	Velká Holná	230
14.	Velké Dářko	205
15.	Svět	202
16.	Bošilecký rybník	200
17.	Kačležský rybník	196
18.	Koclířov	202
19.	Novoveský rybník	174
20.	Opatovický rybník	161
21.	Bohdanečský rybník	160
22.	Kaňov	159
23.	Vrkoč	156
24.	Hradecký rybník	154
25.	Ponědražský rybník	142
26.	Olšina	140
27.	Volešek	137
28.	(Velký) Spolský rybník	137
29.	Podsedek a Humelenský rybník	131
30.	Starý rybník	130
31.	Krvavý rybník	137
32.	(Velký) Žárský rybník	120
33.	Hořejší Padrťský rybník	120
34.	Munický rybník	112
35.	Labuť	108
36.	Vlkovický rybník	105
37.	Vlhlavský rybník	105
38.	Řežabinec	105
39.	Kovčínský rybník	104
40.	Blatec (u Dívčic)	103

Jezera

Jezera jsou zajímavým přírodním jevem, který má různé způsoby vzniku. Jezera můžeme rozdělit na ty s přírodním původem a pak na umělá jezera, která nemají přirozený původ a vznikly jako důsledek lidské činnosti. 

Přírodní jezera

Přírodní jezera mají přírodní původ a vznikly bez přímého zásahu člověka. V České republice můžeme najít několik různých typů jezer.

Ledovcová jezera jsou jedním z nejvýznamnějších typů jezer v naší zemi. Tyto jezera vznikla v místech, která byla vyhloubena ledovcem. V ČR se nachází celkem 6 ledovcových jezer, přičemž pět z nich leží na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka), a jedno se nachází v Krkonoších (Mechové jezírko).

Rašelinná jezera jsou dalším typem jezer, ale mnohá z nich bohužel postupně zanikají. Tyto jezera jsou spojena s rašeliništi a vytvářejí se zde specifické ekologické podmínky. Ty nejznámější u nás jsou Chalupské jezírko, jezírka na Tříjezerní slati, Velké mechové jezírko a Malé mechové jezírko, jezírko pod Táborem a Černá jezírka.

Krasová jezera jsou umístěna na dně přírodních propastí a jeskyní a mají svůj původ v procesech krasového reliéfu. Nejznámější u nás jsou Horní macošské jezírko a Dolní macošské jezírko, jezírko v Hranické propasti, Bozkovské podzemní jezero a Točnické jezírko.

Jezera mohou také vzniknout jinými způsoby, jako je sesuv půdy (Sesuvová jezera), kdy dochází k vytvoření jezera následkem sesuvu, nebo zatarasením toku kameny. Mezi sesuvová jezera řadíme Odlezelské jezero, Skryjské jezírko a Jezero ve Velkých Karlovicích.

Dalším zajímavým typem jsou tzv. říční jezera, která se tvoří ze slepých ramen řek nebo z jejich původních meandrů. Tyto jezera jsou spojena s říčním procesem a vznikají v přírodním koloběhu řeky. Nejznámější říční jezera v České republice máme Křivé jezero, Květné jezero, Kutnar, Mahenovo jezero, Babinecká tůň, Hrbáčkovy tůně, Komořanské jezero, Antošovické jezero, Holásecká jezera, Krňák, Kurfürstovo rameno, Malá říčka a Podhradská tůň.

Umělá jezera

Umělá jezera jsou zajímavým příkladem vodních ploch, které vznikly v důsledku lidské činnosti a nemají přirozený původ. Tyto jezera vznikla jako důsledek povrchové těžby a následně byly zatopeny, čímž se vytvořila obrovská plocha s vodou. 

Příkladem mohou být písečná jezera, která vznikla po zatopení bývalých lomů. Voda začala do těchto lomů pronikat buď samovolně, například z pramenišť, která se objevila během těžby, nebo byly lomy úmyslně zaplaveny po ukončení těžby. V případě záměrného zatopení se používá termín „rekultivace“ a tato umělá jezera často slouží pro rekreační účely, jako je koupání a další vodní aktivity.

Mnoho umělých jezer lze najít v oblasti Podkrušnohoří, která je bohatá na hnědé uhlí. Právě zde se těžba hnědého uhlí provádí povrchově a některá jezera, jako jsou Medard, Most nebo Milada, vznikla v důsledku této těžby.

Existují také menší umělá jezírka, která nemají přítok a jsou napájena pouze dešťovou vodou. V létě mohou mít tendenci vysychat kvůli omezenému zdroji vody. 

V tabulce najdete přehled nejznámějších a také největších přírodních a umělých jezer v České republice. Vzhledem k tomu, že některá jezera vznikají v souvislosti s rekultivací po těžbě hnědého uhlí, štěrku a písku, mohou další jezera přibývat, nebo naopak mohou ubývat vysycháním.

Pořadí	Jezera	Jezero umělé/přírodní	Rozloha v ha
1.	Medard	umělé	493,44
2.	Jezero Most	umělé	297,9
3.	Milada	umělé	252,2
4.	Hlučínské jezero	umělé	131,5
5.	Cep	umělé	126,09
6.	Vlkovská pískovna	umělé	100
7.	Žernosecké jezero	umělé	90
8.	Chomoutovské jezero	umělé	71,9
9.	Barbora	umělé	62,7
10.	Jezera Štít	umělé	62
11.	Matylda	umělé	38,7
12.	Michal	umělé	29
13.	Lhota	umělé	25
14.	Černé jezero	přírodní	18,43
15.	Kamencové jezero	přírodní	16,3
16.	Kristýna	přírodní	14
17.	Čertovo jezero	přírodní	10,3
18.	Vrbenský	přírodní	8
19.	Plešné jezero	přírodní	7,48
20.	Benedikt	umělé	4,7
21.	Odlezelské jezero	přírodní	4,5
22.	Prášilské jezero	přírodní	3,7
23.	Laka	přírodní	2,53
24.	Hromnické jezírko	umělé	2
25.	Labutí jezírko u gotického kostela v Mostě	umělé	1,83
26.	Chalupské jezírko	přírodní	1,3

V následující tabulce najdete další umělá jezera, která mají menší velikost, ale jsou také známá.

Pořadí	Další umělá jezera
1.	Zelené jezírko
2.	Jezírko na Hřebenech
3.	Jezírko (též Prokopské jezírko nebo Hlubočepské jezírko)
4.	Jiří-Družba
5.	Výkleky
6.	Opatovice
7.	Olšovec
8.	lom Horní Cerekev
9.	Kurovický lom
10.	Velká Amerika
11.	lomy u Trhové Kamenice
12.	lom Kristýna
13.	lom Borek
14.	Košutecké jezírko
15.	lom Šífr
16.	Kujalův lom
17.	zatopené pískovny a štěrkovny
18.	Jezero Mělice (Polabí)
19.	Žernosecké jezero (také zvané Píšťanské jezero) (Polabí)
20.	Sadská (Polabí)
21.	Lhota (Polabí)
22.	Račický kanál (Polabí)
23.	Cucovna (Polabí)
24.	Jezero Poděbrady
25.	Boučkovo jezero
26.	Chomoutovské jezero (Litovelské Pomoraví)
27.	Mohelnické jezero (Litovelské Pomoraví)
28.	Moravičanské jezero (Litovelské Pomoraví)
29.	Náklo (Litovelské Pomoraví)
30.	Bázlerova pískovna (Litovelské Pomoraví)
31.	Annínské jezero (Tovačovská jezera)
32.	Škašovské jezero (Tovačovská jezera)
33.	Donbas (Tovačovská jezera)
34.	Troubecké jezero (Tovačovská jezera)
35.	Vrbické jezero
36.	Jezero Mezi Mosty
37.	Jezero u Dolního Benešova

Vypustitelné vodní nádrže označované jako jezero jsou:

• Bývalé splavovací nádrže na splavování dřeva
  • Boubínské jezírko
  • Jelení jezírko
  • Žďárecké jezírko

• Bývalé meliorační nádrže na meliorace (neboli zlepšení úrodnosti půd, které jsou přirozeně málo úrodné)
  • Cábské jezero

Mezi zaniklá jezera, která byla na našem území vysušena patří:

• Čejčské jezero
• Kobylské jezero
• Komořanské jezero.

Přehradní nádrže

Přehrady jsou umělé vodní nádrže, které vznikly přehrazením vodního toku hrází. Tyto nádrže mají širokou škálu využití a plní různé účely. Jedním z hlavních účelů přehrad je zajišťovat zdroj pitné vody pro obyvatelstvo. Dále slouží k výrobě elektřiny prostřednictvím vodních elektráren, a také jako ochrana před povodněmi tím, že regulují průtok vody v řekách a říčkách.

Přehradní nádrže mají také význam pro rekreační účely. Lidé se sem často stahují za odpočinkem a aktivitami na vodě, jako je plavání, windsurfing, či jachting. Rybolov je dalším oblíbeným koníčkem, který přehrady nabízejí.

Důležité je také to, že přehrady nemusí být překážkou v lodním provozu. Často jsou součástí hrází plavební komory nebo lodní výtahy, které umožňují lodím překonat výškový rozdíl mezi dvěma úrovněmi vody.