Polární den a noc

0
62
zobrazení

Sklon zemské osy stojí za střídáním ročních období i polárním dnem i nocí. Díky rozptylu a ohybu slunečního záření v zemské atmosféře lze i pod polárním kruhem pozorovat bílé noci, zejména ve Skandinávii či Rusku. Slunce je jen pár stupňů pod obzorem a ozařuje vrchní vrstvy atmosféry. Pokud je Slunce méně než 18° pod obzorem, jde o astronomický soumrak, u nás je v létě. Astronomická noc nastává, když je Slunce pod obzorem hlouběji než 18° a vliv atmosféry se nemůže projevit.

Polární den

Polární den je jev, který nastává za hranicí polárního kruhu, kdy po dobu nejméně jednoho dne Slunce nezajde či nezapadne pod obzor, a proto nenastane noc bez slunečního světla. Opakem polárního dne je polární noc, kdy naopak Slunce nevystoupí nad horizont. Období, kdy nastává polární noc a období, kdy nastává polární den, se symetricky střídají s periodou půl roku.

Délka polárního dne

Počet dnů, po které nastává polární den, se odvíjí od zeměpisné šířky. Na hranici polárního kruhu dochází během roku pouze k jednomu polárnímu dni, který celkem trvá 20 hodin a 4 hodiny příšeří vlivem vodorovného směru slunečních paprsků se zemským povrchem. Tento den nastává během letního červnového slunovratu, kdy je obratník Raka na severní polokouli a během prosincovému slunovratu na polokouli jižní, tzn. obratník Kozoroha. Čím je pozorovatel severněji nebo jižněji od polárního kruhu, tedy blíže k pólu, tím je polární den delší.

V oblasti pólů je Slunce 179 dnů zcela nad horizontem a dalších 7 dní částečně nad horizontem. Slunce během těchto dnů nezapadá, jedná se tedy o polární den a následně půl roku nevychází, tzn. polární noc. V den slunovratu dojde pokaždé v oblastech jednoho z polárních kruhů minimálně k jednomu polárnímu dni a současně analogicky v místech polárního kruhu opačného pólu k polární noci.

Pozorování polárního dne

Na norském Nordkinnu, což je nejsevernější místo kontinentální Evropy, se dá polární den pozorovat od 14. května do 29. července. Na Špicberkách lze polární den pozorovat od 20. dubna do 22. srpna.

Vliv celodenního světla

Době s trvalým slunečním svitem během celého dne se přizpůsobuje i život v těchto oblastech včetně život fauny i flóry. Absence přirozené noční tmy má méně nepříznivý vliv na psychiku lidí než absence slunečního světla za polární noci.

Polární noc

Polární noc je jev, který nastává za hranicí polárního kruhu, kdy po dobu nejméně jednoho dne nevystoupí Slunce nad obzor, a proto zde není přirozené sluneční světlo. Opakem polární noci je polární den, kdy Slunce nezapadá pod horizont. Období, kdy nastává polární noc a období, kdy nastává polární den, se symetricky střídají s periodou půl roku. Nejdelší polární noci a dny lze pozorovat na pólech. Během polární noci je navíc možné dobře pozorovat polární záři.

Délka polární noci

Počet dnů, po které nastává polární noc, se odvíjí od zeměpisné šířky. Na hranici polárního kruhu dochází pouze k jedné polární noci, která trvá 20 hodin, a to během slunovratu, tzn. Během prosincového slunovratu na severní polokouli a červnového na jižní polokouli. Čím je pozorovatel dále od polárního kruhu, a tedy blíže k pólu, tím je polární noc delší.

V oblasti pólů půl roku, tedy 179 dnů zcela pod horizontem a dalších 7 dnů částečně pod horizontem, Slunce nevychází a trvá polární noc a pak následně půl roku Slunce nezapadá a trvá polární den. V den slunovratu dojde pokaždé v oblastech jednoho z polárních kruhů minimálně k jedné polární noci a analogicky v místech polárního kruhu opačného pólu zase k polárnímu dni.

Pozorování polární noci

Pokud byste si chtěli naplánovat návštěvu Norska, polární noc je na severním pólu od 23. 9. do 21. 3. a v tuto dobu je na jižní polokouli polární den. Polární den je na severním pólu od 21. 3. do 23. 9. a v tuto dobu je na jižní polokouli polární noc.

Vliv absence světla na oblast polární noci

Době bez slunečního světla se také celkově přizpůsobuje život v těchto oblastech, například migrace některých živočichů a toto období má také dopady na lidskou psychiku. I většina pracovníků polární stanice Amundsen-Scott odtud během zimy odjíždí. Během polární noci nastávají optimální podmínky pro pozorování polární záře, protože není přesvícena slunečním světlem a je velmi dobře viditelná. Absence světla na území polární noci, ale i v oblastech nad tímto územím, konkrétně ve stratosféře, a to zejména u jižního pólu, má vliv na cyklus vytváření a na cirkulaci ozónu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Prosím vložte své jméno