Čas Letnic neboli svatodušních svátků trval dříve 8 dní, pak se zkrátil na 2 dny. V křesťanském pojetí svátky vyvrcholí Velikonocemi, oslavami přírody, jara a sklizně.
Co jsou to Letnice, kdy a jak dlouho se slaví
Letnice jsou stejně jako Velikonoce pohyblivý svátek. Svatodušní svátky přicházejí 7 týdnů po Velikonocích a slaví se 2 dny, tedy na Svatodušní neděli, která je sesláním Ducha svatého a na Svatodušní pondělí. Latinský název Letnic je Pentecostes a znamená 50. den velikonočních oslav. Volný den v pondělí mají stále v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Švýcarsku, Norsku a Dánsku.
Kdy budou Letnice v dalších letech
ROK BOŽÍ HOD SVATODUŠNÍ SVATODUŠNÍ PONDĚLÍ
- 2024 května 20. května
- 2025 června 9. června
- 2026 května 25. května
- 2027 května 17. května
- 2028 června 5. června
- 2029 května 21. května
- 2030 černa 10. června
Letnice, Rozálie, Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky, latinsky Pentecostes, tedy padesátý den, označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně.
Seslání Ducha svatého
V neděli se slaví seslání Ducha svatého, letos 19. května 2024. Můžete se podívat, jaké bude počasí v květnu, v době svátků a oslav. Jde o událost, kdy apoštolové začali šířit učení. Ježíšovi učedníci se v den oslav Letnic sešli. Domem se prohnal silný vítr a oni prozřeli. V podobě ohnivých jazyků do nich sestoupil Duch svatý, oni začali mluvit cizími jazyky a tak mohli všude po světě šířit Ježíšovo učení.
Židé si každoročně o Velikonocích připomínají zázračné vyvedení Bohem vyvoleného národa z egyptského otroctví. O Letnicích si připomínají také další důležitou událost a to je darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj.
Církevní oslavy a nedělní mše
Osvícení Duchem svatým křesťané slaví od 3. století a jde po Vánocích a Velikonocích o 3. největší svátek završující Ježíšovu pouť. Nedělní mši zdobí zelené březové, lipové a bukové větvičky, kam se usídlí Duch svatý. Svěcené větve si věřící nosí domů pro ochranu příbytků před bleskem. Liturgickou barvou je podle ohnivých jazyků červená, v jejichž podobě sestoupil Duch svatý. V kostele jsou žlutobílé narcisy a červené květiny, hlavně rudé růže, proto se svátku říká rozálie.
Tradice a zvyky
V sobotu se uklízelo a domy se zdobily rudými květy a čerstvými březovými, lipovými a bukovými větvičkami ve váze, aby se na nich mohl usadit Duch svatý přilétající v podobě bílé holubice. Zelené větvičky přináší do domu štěstí a ochranu domu i dobytka před zlými silami. Pokud ve vodě uvadly či uschly do svátku Božího těla, což je 10. dnů po svatodušní neděli, do roka někdo z rodiny zemřel.
V neděli po mši byl slavnostní oběd a odpoledne taneční zábavy. Něco jako masopust. Pekly se koláče, koblihy a buchty, připravovaly se kosmatice, což byly obalené květy černého bezu nebo akátu smažené na sádle či másle. Na severní Moravě se smažila svatodušní vaječina, tedy míchaná vejce se špekem či slaninou a pažitkou. Večer chasníci na návsi práskali biči a zaháněli zlé čarodějnice.
O Letnicové neděli by se v televizi ani v rádiu neměly vysílat reklamy. Letnice slaví zejména křesťané na bohoslužbě. Lidé v rámci tradic pořádají taneční zábavy, otevírání studánek, průvody královniček nebo jízdu králů.
Čistění pramenů a otvírání studánek
Kult vody s uctíváním pramenů a otvíráním studánek zabraňoval nedostatku vody, na které byla závislá úroda i dobytek. Obřady a rituály souvisely s čištěním přírodních pramenů a přivoláváním deště. V době sucha se konala procesí, kde lidé prosili o déšť a přinášeli oběti, nejčastěji chléb a víno.
Tradiční obřad vykonávaly nevinné dívky neboli panny, neboť má dívčí čistota očistnou moc. Do každé studánky ve vsi a okolí vložily dřevěný křížek a vyčistily vodu od listí a bahna. Na pramen či studnu položily zelený věneček s květinami a bylinami a jako obětinu házely do vody drobečky pečiva. Děvčata s královnou chodila po vsi po domech a za vyčištění studní dostávaly odměnu od hospodářů.
Královničky
Obchůzku královniček představuje skupina děvčat s královnou a družinou. Dívky mají sváteční šaty zdobené květinami a pentlemi a obcházejí domy s písněmi o tom, jak královna hledá krále. Z darů pro královnu ukládanou do košíku uspořádaly oslavu. Jinde dívky chodily na svatodušní pondělí s králkou, což byla ta nejmenší z nich, kterou mezi sebou skrývaly, nebo chodil s královnou i král, což bylo děvče s korunou a dřevěným mečem. Měly baldachýny, májky i zelené větvičky.
Kontrola hraničních kamenů
Mezi obřady hlavně na Moravě pro zajištění dobré úrody a zahnání zlých sil, hromů, blesků, krupobití, bouřek, požárů a povodní patřily o svatodušní neděli i hromadné obchůzky hraničních kamenů. Řešily se sousedské spory o hranice pozemků, orání brázdy a posunutí hraničního kamene. U mezních kamenů se modlili a děti dostaly výprask, aby si pamatovaly, kde leží hranice jejich pozemku.
Jízda králů
Jízdy králů se konala na svatodušním pondělí, roku 1953 se přesunula na neděli a později se místo pohyblivého termínu zvolila poslední neděle v květnu. Slavnosti svobodných mužů spojené s voděním, honěním a stínáním krále se dochovaly hlavně na Slovácku a Hané, zejména ve Vlčnově. Jsou zapsány na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO.
V čele průvodu jedou na koních praporečník a vyvolávači, za nimi král s pobočníky se šavlemi a průvod uzavírají výběrčí. Král i pobočníci jsou v dívčích krojích. Král je chlapec ve věku 10 až 12 let, má zahalenou tvář pentlemi a v ústech bílou růži jako symbol nevinnosti, vznešenosti a mlčenlivosti. Družina vtipnými vyvolávkami poukazují na dobu, vlastnosti obyvatel a žádají o dary pro krále.
