Masopust, lidově ostatky, fašank, voračky, šibřinky, voráčí, končiny či masopustní karneval je třídenní svátek, ale i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust tedy představuje období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami.
Kdy začíná masopust?
Masopust je tradiční svátek. Pod názvem Masopust se rozumí celé období od Tří králů až do začátku postního období, které tedy končí o půlnoci v úterý před Škaredou středou, což je přesně 40 dnů před Květnou nedělí.
Masopust se letos slaví od 6. 1. 2024 do ostatků neboli do Škaredé středy 13. 2. 2024 s karnevalovými průvody, reji masek i zabijačkami.
Poté pak začíná postní období před Velikonocemi. Postní období v roce 2024: je od Popeleční středy 14. února 2024 do čtvrtka 28. března 2024. Postní doba je obdobím, které je před Velikonocemi, a trvá 40 dní, a začíná Popeleční středou a končí Velkým pátkem.
Masopust není období půstu, ale naopak. Jedná se o období přejídání, konzumace tučných jídel a bujarého pití. Lidé si tuto fázi užívali, protože po skončení masopustu následuje 40 dní půstu před Velikonocemi.
Kdy je masopust a jak se počítá
Kdy se slaví masopust a jak se počítá? Datum Popeleční středy se vypočte následovně: od pondělka týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme 40 dní a dostaneme datum Popeleční středy. Masopust trvá ode dne po svátku Tří králů, tedy od 6. ledna, až do úterý, které předchází Popeleční středě, tedy do 14. února 2024. Masopust je úzce spjat s Velikonocemi, které mají také pohyblivé datum.
Jaké jsou masopustní masky
Dříve se do masopustních masek převlékali jen muži. K nejstarším maskám patří medvěd, klibna, představující kobylu či koně neboli šimla, bába s nůší, laufr, žid či turek, hejtman, kominík, policajt, ženich a nevěsta, smrt, cikánka, ras i šašek. Masopustní průvod vede medvědář s medvědem. Ženy a dívky si musely s medvědem zatancovat a vyskakovat, aby jim v létě vyrostl vysoký len a konopí.
Co jsou ostatky a voračky
Na Chodsku se konci masopustu říká ostatky, ke kterému se vážou voračky označující zvyk chasy, tedy mladých chlapců a mužů, kteří o masopustním úterý chodili po vsi a po domech převlečení za maškary. Poslední 3 dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány ostatky, končiny, fašank či masopust a konají se rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí se taneční zábavou. Připravovaly se také koblihy.
Na Slovácku se tančí rituální tanec Podšable o fašankovém úterý při obchůzce po domech. Po požádání gazdy o povolení zatančit přijdou fašančári v lidových krojích za zpěvu písní do domu, po vytvoření kruhu se tančí tanec pod šable s různými figurami jako je had, brána, most, překročování, okno, hvězda a hrkání. Doprovází je gajdoš nebo hudecká muzika o 3 až 4 členech. Taneční rekvizitou podšablárů byla dřevěná červeně natřená šabla s otvorem na držadle a asi 5 mosaznými kroužky hrkávkami, která sepoužívala při tanci, křížila se podobně jako šavle a chřestila.
Co je masopust a co oslavuje
V původním smyslu jde o „opuštění masa“ neboli „masopůst“, slovo karneval pochází z italského carne levare, „dát pryč maso“. Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a svatby. Lidé se měli do sytosti najíst i napít. Příprava na masopustní oslavy tradičně začínala už ve čtvrtek před masopustní nedělí.
Kdy se nejí maso
Na Popeleční středu a Velký pátek se drží přísný půst od masa spojený s půstem újmy. Jí se jen jedno hlavní bezmasé jídlo a z ostatních jídel se velmi citelně ubere, nebo se od nich zcela upouští. Nejí se sladkosti a mléčné výrobky. Půst je omezen věkem i zdravotním stavem. Malé děti i senioři či nemocní jej nedrží.
Co jíst v době půstu
Základem postního jídelníčku jsou vařené obiloviny, luštěniny, pučálka či pálenec, což je staročeské jídlo z naklíčeného hrachu, domácí celozrnné pečivo, vařená zelenina, kvašené zelí a čerstvé bylinky. Po Velikonocích se maso jedlo 1x týdně. Lidé vydrželi o velikonočním půstu až 40 dní bez masa.
