Kdy začíná a končí masopust v roce 2025 

0
201
zobrazení

Masopust, lidově ostatky, fašank, voračky, šibřinky, voráčí, končiny či masopustní karneval je třídenní svátek, ale i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust tedy představuje období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami.

Kdy začíná masopust?

Masopust je tradiční český svátek, který se slaví před začátkem postní doby. Lidé se převlékají do kostýmů a pořádají průvody s hudebními nástroji a tancem. Datum Masopustu se vypočítává podle pohybu měsíce a slunce.

Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí.

Postní období v roce 2025 začíná Popeleční středou a končí Velkým pátkem. Toto období začíná od 5. března 2025 a trvá 40 dní až do čtvrtka 17. dubna 2025.

Celkem je  šest zvláštních nedělí během postního období:

  1. První postní neděle neboli Liščí neděle – začátek postní doby, který je tentokrát 9. března 2025.
  2. Pražná neděle připadne na 16. března 2025. 
  3. Postní neděle Kýchavá bude tentokrát na 23. března 2025.
  4. Neděle Družebná, která připadá na 30. března 2025.
  5. Smrtná neděle letos připadá na 6. dubna 2025.
  6. Poslední postní neděle neboli Květná, která je na 13. dubna 2025. 

Masopust není období půstu, ale naopak. Jedná se o období přejídání, konzumace tučných jídel a bujarého pití. Lidé si tuto fázi užívali, protože po skončení masopustu následuje 40 dní půstu před Velikonocemi.

Kdy je masopust a jak se počítá

Kdy se slaví masopust a jak se počítá? Datum Popeleční středy se vypočte následovně: od pondělka týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme 40 dní a dostaneme datum Popeleční středy. Masopust trvá ode dne po svátku Tří králů, tedy od 6. ledna, až do úterý, které předchází Popeleční středě, tedy do 5. března 2025. Masopust je úzce spjat s Velikonocemi, které mají také pohyblivé datum.

Jaké jsou masopustní masky

Dříve se do masopustních masek převlékali jen muži. K nejstarším maskám patří medvěd, klibna, představující kobylu či koně neboli šimla, bába s nůší, laufr, žid či turek, hejtman, kominík, policajt, ženich a nevěsta, smrt, cikánka, ras i šašek. Masopustní průvod vede medvědářmedvědem. Ženy a dívky si musely s medvědem zatancovat a vyskakovat, aby jim v létě vyrostl vysoký len a konopí.

Co jsou ostatky a voračky

Na Chodsku se konci masopustu říká ostatky, ke kterému se vážou voračky označující zvyk chasy, tedy mladých chlapců a mužů, kteří o masopustním úterý chodili po vsi a po domech převlečení za maškary. Poslední 3 dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány ostatky, končiny, fašank či masopust a konají se rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí se taneční zábavou. Připravovaly se také koblihy.

Na Slovácku se tančí rituální tanec Podšable o fašankovém úterý při obchůzce po domech. Po požádání gazdy o povolení zatančit přijdou fašančári v lidových krojích za zpěvu písní do domu, po vytvoření kruhu se tančí tanec pod šable s různými figurami jako je had, brána, most, překročování, okno, hvězda a hrkání. Doprovází je gajdoš nebo hudecká muzika o 3 až 4 členech. Taneční rekvizitou podšablárů byla dřevěná červeně natřená šabla s otvorem na držadle a asi 5 mosaznými kroužky hrkávkami, která sepoužívala při tanci, křížila se podobně jako šavle a chřestila.  

Co je masopust a co oslavuje

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ neboli „masopůst“, slovo karneval pochází z italského carne levare, „dát pryč maso“. Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a svatby. Lidé se měli do sytosti najíst i napít. Příprava na masopustní oslavy tradičně začínala už ve čtvrtek před masopustní nedělí.

Kdy se nejí maso

Na Popeleční středu a Velký pátek se drží přísný půst od masa spojený s půstem újmy. Jí se jen jedno hlavní bezmasé jídlo a z ostatních jídel se velmi citelně ubere, nebo se od nich zcela upouští. Nejí se sladkosti a mléčné výrobky. Půst je omezen věkem i zdravotním stavem. Malé děti i senioři či nemocní jej nedrží.

Co jíst v době půstu

Základem postního jídelníčku jsou vařené obiloviny, luštěniny, pučálka či pálenec, což je staročeské jídlo z naklíčeného hrachu, domácí celozrnné pečivo, vařená zelenina, kvašené zelí a čerstvé bylinky. Po Velikonocích se maso jedlo 1x týdně. Lidé vydrželi o velikonočním půstu až 40 dní bez masa.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Prosím vložte své jméno