Blesk vznikající za bouřky je hodně silný přírodní elektrostatický výboj. Výboje se liší v mechanice výboje a parametrech blesku. Jak je to s blesky a bouřkami?
Teorie vzniku a působení bouřkové aktivity
Blesky vznikají při bouřce, vy jakémkoliv měsíci, hlavně v létě či v září. Podle vzniku se rozlišují bouřky:
- z tepla, kdy se země v určitém místě zahřívá intenzivním slunečním zářením a ohřáté vrstvy vzduchu nad povrchem země pak jako lehčí stoupají vzhůru
- frontální, kdy následkem postupu studené fronty vytlačuje studený vzduch teplý vzduch nahoru
- orografické, kdy jsou spodní vrstvy teplého vzduchu následkem terénního vyvýšení vytlačovány působením větru vzhůru
Bouřkové mraky
Vždy dochází ke vzniku bouřkových buněk v mracích, kdy vertikální pohyb vzduchu zesilují dva jevy. Stoupající vzduch je ochlazován, pak dosáhne teploty nasycení vodních par, vytvoří se kapky, při kondenzaci se vzduch ohřeje a znovu začíná stoupat. Dalším ochlazováním dojde k poklesu teploty pod nulu, při mrznutí se uvolní teplo a stoupání vzduchu se zrychluje až k rychlostem okolo 100km/hod.
Vznik a rozdělování elektrických nábojů
Dochází ke vzniku a rozdělování elektrických nábojů v kapkách vody nebo ledu. Kladně nabité části jsou lehčí než záporné, v bouřkovém mraku se oddělí oblasti s kladným nábojem nahoře, i když jich část zůstává dole a záporným nábojem uprostřed. Bouřkový mrak je velký elektrostatický generátor, kde každá buňka produkuje 2 až 4 blesky za minutu, vznikající při intenzitě el. pole stovky kV.m1.
Bouřkový mrak
Bouřkový mrak jde až do výšek přes 10 km a spodní okraj mraku je 1 až 2 km nad zemí. Teplota půdy je +25°C až na horní hranici mraku i -50°C. V horní části buňky jsou kladné náboje na ledových krystalech, v dolních částech záporné náboje vázané na dešťové kapky. U frontálních a orografických neboli horských bouřek může být rozložení nábojů dost odlišné. Náboje v mraku indukují na povrchu i uvnitř země náboje s elektrickým polem o intenzitě i několik desítek kV.m1.
Bleskový výboj
Při překročení elektrické pevnosti vzduchu mezi mrakem a zemí vznikne vodivý kanál pro bleskový výboj. Počet bouřek je různý. Měřítkem je průměrný počet bouřkových dnů za rok pro určitou oblast neboli keraunická úroveň. V tropických oblastech je i více než 200 bouřkových dnů v roce, u nás 20 až 40, tedy 2 až 4 blesky na km2. Výboje se liší v mechanice výboje i parametrech blesku. Na rovinách u nízkých budov jsou blesky typu sestupného negativního výboje nebo sestupného pozitivního výboje, na vysokých objektech a kopcích blesky vzestupného negativního výboje nebo vzestupného pozitivního výboje.
Kam se před bouřkou ukrýt
Největší riziko je na vrcholcích kopců a hor, ve výšce, v otevřeném prostoru a u vody. V červnu, červenci a srpnu se za bouřky nekoupejte. Hledejte prohlubeň, dům, auto, vlak, nebo v chráněnou zónu s hromosvodem neboli bleskosvodem. Vyhněte se vodě, nelehejte si na zem a neschovávejte se pod strom. Nepohybujte se s kovovými předměty, třeba s holí při golfu. Nestůjte v blízkosti sloupů, elektrického vedení, u oken, ve dveřích ani u vchodu do jeskyně. Nepoužívejte elektrospotřebiče, nesprchujte se, netelefonujte pevnou linkou a nepracujte s počítačem.
