Znáte rčení: „Na Hromnice o hodinu více?“ Letos se Hromnice slaví v pátek 2. února 2024. Proč se vlastně tento svátek slaví a co znamená? Pokud se začnou slavit Hromnice, jaro už je téměř za dveřmi.
Co jsou to Hromnice
Hromnice jsou křesťanský svátek, který se slaví začátkem února v den, jenž značí 40 dní od narození Ježíše, kde svého syna symbolicky zasvětili Bohu. V ten den ho Maria a Josef přinesli do božího chrámu v Jeruzalémě. Podle Lukášova evangelia jde o svátek Uvedení Páně do chrámu. V kostele se setkali s prorokem Simeonem, který ho nazval „světlem k osvícení pohanů“. Hromnice se proto v Řecku a okolí slavily jako Hypapanti neboli setkání. Symbolika odkazuje na setkání starce a dítěte, tedy staré a nové doby, zániku pohanství a nového počátku života v Kristu.
Historický původ a význam svátku
Před příchodem křesťanství byly Hromnice oslavou přicházejícího jara v podobě keltského svátku Imbolc. K němu se pojil i původní zvyk hodování, který se později začal vázat k období masopustu plnému zabíjaček a bujarého veselí. Slovanská obdoba svátku původně souvisela s bohem hromu a blesku Perunem, který se burácivě probouzel ze zimního spánku. Lidé po zimě uklízeli, vymetali stáje e chlévy, čistili topeniště a zapalovali hranice. Posvátné ohně měly očistný charakter a zaháněly zlé duchy. Dodržoval se také třeba rituál první orby a návštěv u posvátných studánek.
Hromnice jako svátky světla
Protože Ježíš představoval světlo, samotné Hromnice se postupem času přetvářely ve svátky světla. Horké plameny svíček přinášely křesťanskou vzpomínku a odkazovaly na záři vycházející z postavy Ježíše v podobě svatozáře. O tomto svátku se střetává staré a nové, tma a světlo. Světlo se vztahuje k samotné zapálené svíci a současně k setkávání s Bohem a provede nás temnotou a chaosem. Světlo tedy dodává celému světu smysl.
Hromniční svíčky
Na Hromnice se tradičně světí a žehnají svíčky neboli hromničky. Odtud pochází i lidový název Hromnice. Hromniční svíčky byly vždy symbolem ochrany a řádu v chaosu světa. Dříve se rozsvěcely se při modlitbách, chránily obydlí a jejich obyvatele při bouřce před bleskem, hromem a ohněm i temných chvílích v životě. Během letních bouřek se hromničky pro ochranu dávaly také do oken.
Hromnice a pověry
Na Hromnice se nesmělo šít, protože se věřilo, že do jehly uhodí blesk, neboť špičatá jehla přitahuje blesky. Nemělo se tančit, mluvit sprostě a klít, ale ani žertovat a špásovat. Hromnice totiž byly dobou pozastavení, zamyšlení, zklidnění a rozjímání. I když známá pranostika nemá nic společného se změnou času ze zimního na letní, který se mění až na konci března, s časem trochu souvisí.
Hromnice a pranostiky
Na Hromnice o hodinu více.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Na Hromnice o hodinu více
Hromnice se slaví na začátku února a představují jakýsi poločas mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností nebo také mezi Vánocemi a Velikonocemi. Hromnice byly dříve definitivním koncem Vánoc, kdy se teprve odstrojovaly vánoční stromky, schovávala výzdoba a betlémy. Na Hromnice už uběhne jistý čas od zimního slunovratu a znatelně se prodlužuje den a zkracuje noc. Mění se i čas pro východ a západ slunce. Ráno je dříve světlo a slunce večer později zapadá. Dnu přibude od prosince hodina denního světla navíc. Na to odkazuje známá pranostika: „Na Hromnice o hodinu více.“