Masopust, lidově ostatky, fašank, voračky, šibřinky, voráčí, končiny či masopustní karneval je třídenní svátek, ale i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust tedy představuje období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami.
Kdy začíná masopust?
Masopust je tradiční český svátek, který se slaví před začátkem postní doby. Lidé se převlékají do kostýmů a pořádají průvody s hudebními nástroji a tancem. Datum Masopustu se vypočítává podle pohybu měsíce a slunce.
Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí.
Postní období v roce 2026 začíná Popeleční středou 18. února 2026.
Jedná se o čtyřicetidenní období přípravy na Velikonoce, přičemž se nezapočítávají neděle.
Postní doba liturgicky končí na Zelený čtvrtek 2. dubna 2026 večer, tedy před začátkem velikonočního tridua. Velký pátek (3. dubna 2026) už do postní doby nepatří, i když je s ní významově úzce spojen.
Celkově tedy postní období trvá od 18. února do 2. dubna 2026.
Celkem je šest zvláštních nedělí během postního období:
- První postní neděle (Liščí neděle) – 22. února 2026 – Začátek postní doby po Popeleční středě.
- Pražná neděle – 1. března 2026
- Kýchavá neděle – 8. března 2026
- Družebná neděle – 15. března 2026
- Smrtná neděle – 22. března 2026
- Květná neděle (poslední postní neděle) – 29. března 2026
Masopust není období půstu, ale naopak. Jedná se o období přejídání, konzumace tučných jídel a bujarého pití. Lidé si tuto fázi užívali, protože po skončení masopustu následuje 40 dní půstu před Velikonocemi.
Kdy je masopust a jak se počítá
Masopust má pohyblivé datum, protože je úzce spjat s Velikonocemi. Ty v roce 2026 připadají na neděli 5. dubna.
Datum Popeleční středy se stanovuje tak, že se od Velikonoční neděle odečte 46 dní (40 postních dnů + 6 nedělí, které se do půstu nezapočítávají).
V roce 2026 tak Popeleční středa připadá na 18. února.
Masopustní období tradičně začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna, a končí masopustním úterým, které bezprostředně předchází Popeleční středě.
Jaké jsou masopustní masky
Dříve se do masopustních masek převlékali jen muži. K nejstarším maskám patří medvěd, klibna, představující kobylu či koně neboli šimla, bába s nůší, laufr, žid či turek, hejtman, kominík, policajt, ženich a nevěsta, smrt, cikánka, ras i šašek. Masopustní průvod vede medvědář s medvědem. Ženy a dívky si musely s medvědem zatancovat a vyskakovat, aby jim v létě vyrostl vysoký len a konopí.
Co jsou ostatky a voračky
Na Chodsku se konci masopustu říká ostatky, ke kterému se vážou voračky označující zvyk chasy, tedy mladých chlapců a mužů, kteří o masopustním úterý chodili po vsi a po domech převlečení za maškary. Poslední 3 dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány ostatky, končiny, fašank či masopust a konají se rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí se taneční zábavou. Připravovaly se také koblihy.
Na Slovácku se tančí rituální tanec Podšable o fašankovém úterý při obchůzce po domech. Po požádání gazdy o povolení zatančit přijdou fašančári v lidových krojích za zpěvu písní do domu, po vytvoření kruhu se tančí tanec pod šable s různými figurami jako je had, brána, most, překročování, okno, hvězda a hrkání. Doprovází je gajdoš nebo hudecká muzika o 3 až 4 členech. Taneční rekvizitou podšablárů byla dřevěná červeně natřená šabla s otvorem na držadle a asi 5 mosaznými kroužky hrkávkami, která sepoužívala při tanci, křížila se podobně jako šavle a chřestila.
Co je masopust a co oslavuje
V původním smyslu jde o „opuštění masa“ neboli „masopůst“, slovo karneval pochází z italského carne levare, „dát pryč maso“. Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a svatby. Lidé se měli do sytosti najíst i napít. Příprava na masopustní oslavy tradičně začínala už ve čtvrtek před masopustní nedělí.
Kdy se nejí maso
Na Popeleční středu a Velký pátek se drží přísný půst od masa spojený s půstem újmy. Jí se jen jedno hlavní bezmasé jídlo a z ostatních jídel se velmi citelně ubere, nebo se od nich zcela upouští. Nejí se sladkosti a mléčné výrobky. Půst je omezen věkem i zdravotním stavem. Malé děti i senioři či nemocní jej nedrží.
Co jíst v době půstu
Základem postního jídelníčku jsou vařené obiloviny, luštěniny, pučálka či pálenec, což je staročeské jídlo z naklíčeného hrachu, domácí celozrnné pečivo, vařená zelenina, kvašené zelí a čerstvé bylinky. Po Velikonocích se maso jedlo 1x týdně. Lidé vydrželi o velikonočním půstu až 40 dní bez masa.
