Pankrác, Servác a Bonifác jsou tři svatí, kteří přinášejí mrazy uprostřed května. Dávají si na ně pozor hlavně zemědělci, zahrádkáři, vinaři i sadaři. Jarní mrazíky zásadně ovlivní úrodu. Znáte třeba toto pořekadlo? Před Servácem není léta, po Serváci s mrazem veta. Povíme si o ledových mužích víc.
I když jaro začíná už v druhé půlce března, aprílové počasí ještě dlouho ovlivňují ranní mrazy. Lidové pranostiky uvádějí, že i v květnu mohou ranní mrazíky zničit květy a ovlivnit úrodu. Často ničí třeba meruňky. I v dnešní době jsou květnové teplotní výkyvy časté a počasí v květnu přináší právě ranní mrazíky.
Kdy jsou ledoví muži v roce 2024?
- neděle 12. 5. Pankrác
- pondělí 13. 5. Servác
- úterý 14. 5. Bonifác
Proč se dodržují ledoví muži
Tyhle rychlé a nenadálé změny počasí, klidně po májovém dni o 20 ºC přinesou mrazivé ráno. Mraziví muži Pankrác, Servác a Bonifác označují období, kdy to zima a mráz nadobro vzdají. Dřívější záznamy a statistiky o počasí dávají ledovým mužům zapravdu. V minulosti se hospodáři a zemědělci museli zaměřit místo předpovědi počasí pro efektivní zemědělství na pranostiky plynoucí ze zkušeností.
Kdo jsou Pankrác, Servác a Bonifác
Pankrác byl mučedník popravený ve 14. letech v Římě při pronásledování křesťanů, protože se odmítl vzdát své víry. Servác byl zřejmě z Arménie a jako biskup hlásal křesťanství na území dnešní Belgie. Prostý mnich Bonifác zemřel násilnou smrtí na misii. Spojuje je asi jen období života ve 4. až 7. století velkých říší a stěhování národů plné šíření křesťanství v Evropě. Pankráce a Serváce spojuje i patronát ochrany malých rostlin při jarních mrazících. Proto jsou v kalendáři v květnu.
Historie pranostik
Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko mrazu pocházejí už ze 17. a 18. století, v 19. století se s nimi díky kalendářům seznámili asi už všichni. Určitě nešlo jen o pověry. Mezi 12. až 15. květnem do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a mrazivé noční teploty.
Dejte si pozor na zmrzlé muže
- Pokud nemáte skleník, počkejte se sadbou sazenic až na období po ledových mužích.
- Běžná zelenina ranní mrazíky přežije. Pozor dejte hlavně u paprik, rajčat a okurek.
- Nenechávejte venku v truhlících balkonové rostliny a některé bylinky, jako je bazalka.
- V druhé půlce května sázejte teplomilné rostliny jako melouny, lilky, papriky, rajčata, saláty, brokolici a kedlubny. Sázejte vzrostlé sazenice, jinak nedozrají.
- Do truhlíků dejte muškáty, begónie či petúnie, do půdy třeba mečíky.
Uplakaná Žofie
Zahradníci, sadaři i vinaři s nimi počítají a kromě mrazíků očekávají i typické a vydatné a studené deště. Za ně nese odpovědnost zase svatá Žofie neboli uplakaná Žofka. Podle pranostik Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, Žofie políčka často zalije nebo Déšť svaté Žofie švestky ubije. Českými královstvími a nejdeštivějšími lokalitami svaté Žofie jsou horské oblasti, zejména okolí Bílého Potoka, osady poblíž Hejnic v Jizerských horách, nebo Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech.
Žofie slaví svátek 15. května těsně po ledových mužích, a tak je provází spousta pranostik.
Malý zmrzlí či ledoví muži
Pojmenování tří malých ledových mužů kalendář připomíná 25., 26. a 27. května v podobě sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedy. K tomu se váže pranostika: Do lesa Pankrác s dubnem jel, milostivé léto ztratil, Urban léto nenavrátil. Pranostiky také říkají, že pokud bude květen studený, zemědělský rok a úroda se vydaří.