Měsíc působí na naši planetu obrovskou silou každý den. Citelně se to projevuje hlavně dvakrát přílivem a odlivem moře, který může mít klidně délku i stovky metrů.
Příliv a odliv ovlivňuje Měsíc
Příliv a odliv nastává vlivem gravitační síly Slunce a Měsíce. Největší je na místě, nejblíže k Měsíci a nejslabší na nejvzdálenějším bodě. Při působení gravitace na jednu stranu Země se daná strana přibližuje k Měsíci, opačná strana se vlivem odstředivé síly vzdaluje od Měsíce a Země nabývá elipsovitý tvar.
Příliv a odliv neboli slapové jevy tvoří asi šestihodinový cyklus měnící se vždy, když se Země pootočí o 90º. Množství vody, o kterou hladina vody stoupne při přílivu, se rovná množství vody, o niž ve stejné době klesne v jiné části při odlivu.
Pokud by byla Země k Měsíci natočena stále stejnou stranou, nedocházelo by k přílivu a odlivu. Moře pod Měsícem a na protilehlé straně Země by bylo stále asi o 5 cm výše než moře po stranách osy Měsíc – Země.
Vliv Slunce na příliv a odliv
Na slapové jevy má kromě Měsíce vliv i Slunce, i když ve srovnání s vlivem Měsíce více než 2x méně. Slunce je spíše zintenzivňuje. Země a Měsíc se nepohybují po kruhových, ale v elipsovitých drahách, proto dochází ke změně jejich vzdálenosti, což mění výšku přílivů i odlivů.
Zvláště silné přílivy a odlivy nastávají, jakmile se Země, Měsíc a Slunce nacházejí na jedné přímce a sečtou se jejich síly. Při zatmění Slunce jsou nejsilnější a naopak jakmile spolu svírají pravý úhel, síly se vzájemně ruší, zmírní to přílivovou vlnu a nazýváme to hluché dmutí.
Kdy je příliv a odliv
Příliv a odliv nastane každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund, což činí dvojnásobek frekvence, s jakou Měsíc prochází nad příslušným poledníkem. Interval mezi přílivem a odlivem tedy činí 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Na volném oceánu pak činí výška vzdmutí mořské hladiny asi 0,8 metru.
Obyvatele ČR asi nejvíce bude zajímat, kdy je příliv a odliv v Chorvatsku. Přílivy na Jadranu se mění podle postavení měsíce. Za úplňku a novoluní se příliv a odliv střídá vždy každých 6 hodin. Na Istrii je rozdíl asi 1 m a na jihu jen 40 cm.
Největší přiliv a odliv
Největší přiliv a odliv je ve Fundské zátoce v Kanadě. Rozdíl hladin činí 10 až 16 metrů. Při odlivu odhalí přes 1 kilometr pláže a za pár hodin je zase pod vodou.
V Evropě v zátoce Saint-Michel v Bretagni ve Francii příliv a odliv dosahuje až 13 metrů. Známý klášter Saint-Michel se stane 2x denně ostrovem propojeným s pevninou jen úzkým chodníkem z 19. století a při odlivu se díky místním mělčinám, kterými můžete brouzdat, protáhne pevnina do moře až o 15 kilometrů.
Rozpětí přílivu a odlivu aspoň 3 metry se dá využít k výrobě elektrické energie, jako v elektrárně v ústí řeky Rance v Bretagni. Řeka nad přehradou protéká širokým údolím pro velký objem vody. Elektrickou energii jako v běžných vodních elektrárnách vyrábějí turbíny, proud vody však směřuje střídavě na obě strany.
Nejvyšší a nejnižší místa
- Největší nadmořskou výšku má vrchol hory Mont Everest na hranici Nepálu a Číny ve výšce 8 848 m.n.m.
- Nejvíce vzdálený od středu Země je vrchol hory Chimborazo v Ekvádoru s výškou 6 310 m.n.m.
- Nejvyšší horou světa měřenou od úpatí na dně oceánu až k vrcholu je Mauna Kea na Hawaji s výškou 10 205 n.m.
- Nejmenší nadmořskou výšku na pevnině má pouštní proláklina při Mrtvém moři v Izraeli s výškou -420 m.n.m.
- Největší naměřenou hloubku oceánu má Mariánský příkop poblíž ostrova Guam s výškou -10 994 m.n.m.
Jak se měří nadmořská výška
Dlouhodobým a pravidelným pozorováním přílivu a odlivu v určitém místě na pobřeží se stanovuje výška střední hladiny moře. Od tohoto bodu se měří přesnou nivelizací nadmořská výška dalších bodů zemského povrchu. Nadmořská výška v ČR se udává k hladině Baltského moře.
Geografický polohový systém GPS pro určování polohy na Zemi používá jako základní hladinu povrch matematicky vypočítaný elipsoid WGS 84, který se od střední hladiny moře liší i o 100 metrů. Geodetická výška je vzdálenost bodu od elipsoidu měřená na kolmici k elipsoidu. V letectví se ve vzdušném prostoru určuje nadmořská výška pomocí tlakoměru.
